Názory na BH techniku

Následující příspěvky a názory na BH techniku pocházejí od lidí z IPA fóra. Jedná se o volné překlady celých komentářů a   vybraných částí, které jsou v následném textu zvýrazněny kurzívou. Autoři textů nejsou z důvodu zachování anonymity uvedeni.
Článek věnující se BH technice naleznete zde.

Můj příběh ohledně učení se BH byl téměř stejný jak u ostatních. Prvních několik pokusů jsem si myslel, že je to nějaká blbost. Byl jsem frustrovaný, zklamaný a kompletně demotivovaný. Po… (nevím, roce?) jsem to zkusil znovu. Koupil jsem si stopky, vzal si na toaletu kousek papíru, pero a zkoušel zadržet dech na co nejdelší dobu. A zjistil jsem, že to bylo opět k ničemu. Pak mi Dominic napsal důležitou větu:

„Není to o délce zadržení dechu a počítání každé vteřiny. Musíš to prostě cítit“. Tak jsem přestal počítat vteřiny a snažil se soustředit na to, co se opravdu děje s mým tělem... A najednou postřehl, že to na mě „přichází“. Byl jsem tak nadšený, že jsem s touto zkušeností pokračoval. Samozřejmě, bylo velmi těžké zadržet dech a projít hranicí, kdy jsem se cítil téměř na omdlení. Ale poté co jsem tento bolestivý moment zvládl, stalo se něco úžasného...
 
Pamatuji si, že jakmile jsem uviděl prvních pár kapek, rozhodl jsem se opustit domov a zkusit náročnější místa. Navštívil jsem přátele, fungovalo to. A tak jsem zkoušel trénovat ve stále více obtížných podmínkách. První rok jsem při provádění BH techniky cítil velký diskomfort. Jasně, není pohodlné, když nemůžeš dýchat. Ale nyní po … 3 až 4 letech, se cítím naprosto sebejistě a pohodlně. Navíc, nepotřebuju techniku používat příliš často, jelikož už parurézou téměř netrpím. Stále nemůžu močit obklopen lidmi, ale močím v kabince v místnosti plné lidí bez použití BH. Věřím, že během několika let budu kompletně vyléčen. … 

Vzpomínám si na příspěvek na fóru, kde jsem psal, že BH u mě nikdy nebude fungovat, že jsem profesionální sportovec, moje tolerance CO2 je příliš vysoká, že to prostě není pro mě. A víte co? Mýlil jsem se. A naučit se to mi netrvalo tak dlouho. Po tom, co jsem změnil svoji strategii a zaměřil se na to, co cítím v mém močovém měchýři/penisu, to jednoduše přišlo. Takže moje rada je, neříkejte ostatním lidem: “Nemusí to fungovat každému.“ protože věřím, že to není pravda. Musí to fungovat všem. A pokud trávíte tolik času čtením příspěvků/knih a strachováním se z této nemoci, investujte svůj čas raději do tréninku BH. A pamatujte! Nebojujete se vteřinami, nesoustředíte se na délku zadržení dechu, prostě přijmete situaci a necháte to pracovat. 

… Zůstat relaxovaný je klíčem. Můžete zadržovat dech třeba celý den, ale pokud nejste relaxovaní, nebude to fungovat. Když zkoušíte BH, tak se jednoduše ujistěte, že je vaše mysl zklidněná a nebudete mít problém … 

"světlo na konci tunelu" 
 Když jsem poprvé slyšel o BH technice, pomyslel jsem si: „Nemůžu močit, pokud slyším jakýkoliv zvuk nebo pokud na mě někdo čeká a vy mi nyní tvrdíte, že je to možné, když zadržím dech? Tomu nevěřím!“
Musel jsem to prostě zkusit. Lidé mi říkali, že jim to funguje a bylo to poprvé, co jsem viděl řešení parurézy stylem dělej něco se svým tělem a ne něco se svojí psychikou - změna myšlení a práce na sobě …(neříkám, že psychologická léčba nefunguje)
Napoprvé jsem zadržel dech na 10-15 sekund, nešlo mi to déle. Začal jsem trénovat 3x denně a zhruba za týden jsem cítil, že vydržím mnohem déle. Netrénoval jsem v koupelně, tím myslím, že jsem nezkoušel močit pomocí BH, ale pouze se snažil zadržet svůj dech na dostatečně dlouho, abych pocítil něco, co mi umožní močit. Nefungovalo to, necítil jsem nic. Cítil jsem pouze, že potřebuju vzduch tak jsem se nadechl.
Po několika dnech jsem to zkusil znovu a vzpomínám si, že jsem na sebe byl přísný. Zadržoval jsem dech mnohem více než obvykle, byl jsem velmi zvědavý a chtěl jsem, aby to fungovalo alespoň jedinkrát, jen několik kapek...
Po několika kapkách jsem uviděl světlo na konci tunelu a věděl jsem, že dnům kdy jsem držel močení několik hodin (což mě znervózňovalo a bylo bolestivé) je konec a možná se mi podaří začít opět žít (ano žil jsem, ale v žádném případě ne normálně).
Po dvou týdnech co jsem četl o BH a zkusil ji, jsem byl schopný močit na místech, o kterých se mi předtím mohlo nechat zdát. Zadržení a lapání po dechu pro mě není momentálně samo o sobě tak obtížné jako na začátku, zvyknul jsem si na to.
Myslím si, že BH zafungovala poměrně rychle (za méně než 2 týdny), u každého je to ale jinak. Nemyslete si tedy, že pokud vám BH nebude po této době fungovat, nebude nikdy.
Parurézu mám stále, ale nemůžu popsat, jak mi technika BH zjednodušila život.

…Zaprvé, aby BH fungovalo, desítky pokusů zdaleka nestačí. Nemůžu vám přesně říci, kolikrát jsem to zkoušel, ale bylo to mnohem vícekrát (možná okolo stovek pokusů). Bylo to o těžké práci, vytrvalosti a nejvíce o trpělivosti. Nemůžeš očekávat, že to bude fungovat po pár pokusech. Chce to hodně trénovat a věnovat se celé technice, ne jen zadržení dechu. Zeptej se někoho, kdo byl úspěšný, řekne ti, že je to těžká práce… 

"dopad BH techniky na život" 
Poslední půlrok jsem strávil na výměnném pobytu v zahraničí. Věřte mi nebo ne, bylo to možné pouze díky tomu, že jsem se naučil techniku BH. Můj život se ohromně změnil, nemám slov. Prosím, všichni, kdo nemůžete kvůli paruréze žít normální život – věnujte každý den několik minut tréninku i když nevěříte, že to může fungovat. Věřte mi – myslel jsem si to stejné jako vy a po několika pokusech se mi to povedlo. Nedovedete si představit, jak se můj život změnil. Prožil jsem úžasný půl rok, potkal spoustu lidí, účastnil se bez stresu večírků a schůzí  – prostě jako normální člověk. Přeji všem tento velký krok, protože to stojí za to. Jednoduše to zkoušejte a pamatujte na má slova, že jednoho dne to zvládnete a budete se cítit jako já. 
Pokud byste mi před 2 lety řekli, že se zúčastním jako student výměnného pobytu, pravděpodobně bych odpověděl, že to není možné. A? Právě se stalo. No tak, vzchopte se a zkoušejte to! Svoboda je blízko – jděte jí naproti...

…Zkusil jsem BH zhruba před rokem a neměl jsem příliš úspěch. Během dvou dnů jsem techniku téměř zavrhl. Dva měsíce poté jsem si řekl, že musím s parurézou prostě něco udělat. Rozhodl jsem se k BH vrátit a vložit do toho více úsilí. Po 15 pokusech jsem na to konečně kápnul. Začalo to fungovat. Moje rada je, prostě trénuj nejméně 3x denně a nevzdávej se, prostě trénuj! Vím, že poprvé když budeš zadržovat dech dlouhou dobu, to může být zvláštní a ucítíš velký tlak. Může to vytvořit dokonce více strachu/úzkosti, ale jakmile tím projdeš, bude to pak lehčí a lehčí. Momentálně je to pro mě už celkem v pohodě, když to srovnám s prvními pokusy… 

"Jak na to?"
Co mnoho lidí nedokáže pochopit je, že BH není pouze o zadržení dechu na několik vteřin. Nesoustřeďte se na čas, nezaměřujte se na nic. Držte tělo v klidu, a pokuste se myslet na něco jiného. Když přijde lapání po dechu, začne to být kritické. Musíte věřit, že udržením relaxovaného těla, bude močení záležitostí několika vteřin. Ale pokud vám to nikdy doposud nefungovalo, bude to každou vteřinou horší a horší a pravděpodobně se vzdáte před tím, než se něco stane. Pokud není motivace opravdu velká, a necítíte se uvolněně, nikdy se BH nenaučíte. Aqu mi dal dobrou radu. Zkoušej to párkrát každý den, aby ses dostal do pohodlí při fázi lapání po dechu a jednoho dne bude motivace velká na tolik, že prolomíš neviditelné zdi a pochopíš co to BH je. A najednou budeš vědět kde ta zeď je, prostě potřebuješ čekat a ono to bude fungovat. Pokaždé.
V posledním roce a půl jsem opustil toalety 3x bez močení, protože jsem během BH byl přerušen. Vrátil jsem se po pár minutách zpět a fungovalo to. Pokus si představit jak osvobozující musí být nikdy nemyslet na močení, když opouštíš svůj dům. Dokonce i přesto že mám stále parurézu, má nulový vliv na můj život. Učení se BH vám změní život! Takže to zkoušejte, zkoušejte, zkoušejte, dokud to nebude fungovat. Příběhy lidí, kteří se vyléčili na vlastní pěst, pocházejí od těch, co umí BH techniku. Staň se jim také.

Autor volného překladu: Honza