Komfortní zóna aneb neflákej se!

Jistě jste si mnohokrát všimli, že důsledkem toho, jak se v dané situaci (především ve společnosti) cítíte je skutečnost, kolikrát a za jakých okolností jste se v této situaci již ocitli.

Vezmeme si příklad, že máte potřebu se zlepšovat v komunikaci s cizími lidmi a naučit se třeba balit na ulici neznámé slečny. Jistě mi dáte za pravdu, že v případě, že jste nikdy s žádným cizím člověkem/slečnou na ulici nemluvili, bude vaše první oslovení velmi náročné. Budete mít řadu obav, bude vám na oslovení opravdu hodně záležet a budete vystresováni. Nevíte totiž, do čeho vlastně jdete. Samozřejmě vše dopředu budete pečlivě promýšlet – jak reagovat, co vám ten druhý může říct a podobně.

Jdete po ulici a máte v hlavě vše, co v nadcházející chvíli řeknete. Najednou uvidíte člověka/slečnu, kterou chcete oslovit a ZAMRZNETE. Prostě to nejde, nemůžete.

Dejme tomu, že máte opravdu pevnou vůli a chcete se naučit komunikovat s cizími lidmi/balit neznámé slečny. Zkoušíte to více dní a nakonec slečnu oslovíte. Cítíte se ale při rozhovoru docela mizerně, jelikož se v této situaci běžně nepohybujete. Nevíte co od dané situace očekávat. Rozhodně si to neužíváte. A proč? Protože nemáte v těchto situacích dostatečně velkou komfortní zónu, která by vám to mohla dovolit.

Pokud máte velkou motivaci a trénujete každý den, najednou se váš postoj změní. Jde to velmi pomalu a musíte činnost provádět opakovaně, ale výsledek se dostaví. Najednou máte pocit, že děláte naprosto běžnou činnost, cítíte se jako doma. To má za následek změnu vašeho chování, máte uvolněnou řeč těla a lidé na vás reagují daleko lépe. Výsledkem je skvělý pocit, že jsme v sobě překonali něco „nepřekonatelného“ a třeba se seznámili se skvělou slečnou.

Představte si to tak, jako byste stále dofukovali bublinu, která má tendenci se zmenšovat. Bublina je vaše komfortní zóna.

Dalším příkladem může být třeba prezentování nějakého projektu před více lidmi.

Komfortní zóna je tedy oblast, kterou dobře známe a kde se cítíme bezpečně a přesně víme, co máme dělat. Je to bublinka bezpečí.

Zde vás asi napadne, kam se bude ubírat dnešní článek. Řada paruretiků NEMÁ dostatečně velkou komfortní zónu, jelikož pravidelně netrénují. Možná nemají dostatečnou sebedisciplínu a jsou prostě líní. Vím, je hodně těžké překonat něco, co v sobě nosíme řadu let. Obrovský strach, fobie, ale… Pro řadu z nás je daleko jednodušší o problému mluvit, vymýšlet různé techniky tréninku, různé výmluvy a stěžovat si, že se paruréza nelepší. Zkuste místo toho zvednou svůj zadek a jít do akce. Až tak moc to nebolí, věřte mi. Budete mít skvělý pocit, že pro svoji léčbu parurézy konečně něco děláte.

Pokud s léčbou začínáte, postupujte velmi pozvolna, například jako je popsáno v samoléčbě. Ale hlavně pravidelně! Pokud jste již pokročilí, zvolte si nákupní centrum a dejte si plán, že minimálně 4x týdně zajdete na veřejné WC, stoupnete si k pisoáru a budete trénovat třeba „metodu nekonečného času“ (popsána na fóru). Na veřejné toaletě (kde je hodně pisoárů) s cizími lidmi nemusíte mít strach, že vám někdo něco řekne a bude si vás všímat. Mohu potvrdit ze srazů, kdy jsme blokolovali pisoáry záměrně asi 5 minut.

Všichni dle svého svědomí si řekněte, kolikrát za týden opravdu trénujete, kolik času věnujete akci na toaletách namísto stálého přemýšlení a nečinnosti.

Nezapomeňte, komfortní zóna má tendenci se stále zmenšovat. Čili pokud se vám bude dařit močit u mušle na poloprázdné toaletě a pak nebudete trénovat pravidelně a zlenivíte, důsledkem toho budete častěji utíkat do kabinek. Nakonec v nich také zůstanete. A můžete začít pomalu od začátku.

Proto se také pro nepoučené paruréza časem začne sama od sebe zhoršovat. Představte si, že několik let s nikým nemluvíte. Jednoho dne byste nebyli schopni normálně komunikovat ani s kamarády.

Bublinka paruretika, který se začne vyhýbat všem dostupným veřejným toaletám, se vyfoukne skoro na minimum a nakonec se vymočí pouze u sebe doma.

Pokud se vám nedaří váš trénink dostatečně dobře nastartovat, zúčastněte se někdy srazů, zde se tréninku věnujeme více.

Závěrem:

Dofoukněte svoji bublinu natolik, že už nebudete močení na pisoárech považovat za trénink ale za normální činnost.

Upozornění: tento článek není určen úplným nováčkům, kteří se právě seznamují s tím, co je to paruréza.

Autor: Honza

Komentáře k článku zde: http://stydlivymechyr.cz/forum/47-clanky/729-komfortni-zona-aneb-neflakej-se